Zala
Dnes je Zala tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. S rozvojem technologií a globalizací se Zala stal ústředním bodem diskuse v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Význam Zala překonal bariéry a stal se tématem konverzace po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Zala, od jeho historie až po jeho dopad na dnešní společnost. Zala je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a jeho relevance bude v nadcházejících letech dále narůstat.
| Župa Zala Zala vármegye | |
|---|---|
 | |
.svg) znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Zalaegerszeg |
| Souřadnice | 46°40′ s. š., 16°50′ v. d. |
| Rozloha | 3 784,11 km² |
| Časové pásmo | +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 298 374 |
| Hustota zalidnění | 78,8 obyv./km² |
| Jazyk | maďarština, |
| Národnostní složení | Maďaři |
| Náboženství | křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Maďarsko |
| Nadřazený celek | Maďarsko |
| Druh celku | župa |
| Podřízené celky | 6 okresů |
| Vznik | 16. března 1950 |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | ZA |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zala je župa ležící v jihozápadním Maďarsku, západně od Balatonu. Jejím správním centrem je Zalaegerszeg a druhým nejvýznamnějším městem Nagykanizsa (Velká Kaniža).
Charakteristika
Župa sousedí s Chorvatskem a Slovinskem a dále s maďarskými župami Vas, Veszprém a Somogy. Povrch je převážně tvořen mírně zvlněnou Zalskou pahorkatinou (Zalai-dombság), na východě zbrázděnou několika severojižně orientovanými údolími. Hlavním tokem župy je řeka Zala, která je největším přítokem jezera Balaton. Hranici s Chorvatskem na jihozápadě tvoří řeka Mura.
Historie
Zala existuje jako uherská správní jednotka už od konce 11. století, kdy bylo na stejnojmenný hrad přeneseno sídlo dosavadní župy Kolon. Bez větších změn pak setrvala až do roku 1920, kdy byla následkem Trianonské mírové smlouvy její jihozápadní část přidělena tehdejšímu Království SHS (později Jugoslávie). Dnes je tento zábor rozdělen mezi Chorvatsko (Mezimuřská župa) a Slovinsko (Lendava s okolím). Roku 1946 pak byl ještě východní výběžek župy podél severního břehu Balatonu převeden pod Veszprémskou župu. Dnešní župa Zala tak zahrnuje jen necelé dvě třetiny původní rozlohy.
Doprava
Hlavním dopravním uzlem župy je Nagykanizsa, kudy prochází dálnice M7 z Budapešti do Záhřebu, z níž se před hranicí v Letenye odděluje přivaděč M70 do Slovinska. Po M7 je vedena evropská silnice E71, na niž se v Nagykanizsi připojuje ze severu E65 od Bratislavy. Přes Nagykanizsu vede také dálková železnice z Budapešti do chorvatského Čakovce, odkud pokračuje větev do Záhřebu a hlavní trať do Slovinska.
Správní členění
Župa Zala se člení na 6 okresů (járás).
Sídla
Statutární města
Ostatní města
Obce
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zala na Wikimedia Commons
