Otázka Wolfgang Schäuble je dnes velmi aktuální, protože se týká širokého spektra lidí v různých kontextech. V průběhu historie byl Wolfgang Schäuble předmětem debat a kontroverzí a jeho dopad se rozšiřuje do mnoha oblastí společnosti. To je důvod, proč je nezbytné podrobně analyzovat různé aspekty Wolfgang Schäuble, od jeho počátků až po současnou situaci, abychom plně porozuměli jeho důsledkům a našli možná řešení. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Wolfgang Schäuble a nabídneme komplexní a vyčerpávající pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Dr. jur. Wolfgang Schäuble | |
---|---|
Předseda Německého spolkového sněmu | |
Ve funkci: 24. října 2017 – 26. října 2021 | |
Předchůdce | Norbert Lammert |
Nástupce | Bärbel Basová |
Spolkový ministr financí Německa | |
Ve funkci: 28. října 2009 – 24. října 2017 | |
Kancléř | Angela Merkelová |
Předchůdce | Peer Steinbrück |
Nástupce | Olaf Scholz |
Spolkový ministr vnitra Německa | |
Ve funkci: 22. listopadu 2005 – 27. října 2009 | |
Předchůdce | Otto Schily |
Nástupce | Thomas de Maizière |
6. předseda CDU | |
Ve funkci: 1998 – 2000 | |
Předchůdce | Helmut Kohl |
Nástupce | Angela Merkelová |
Stranická příslušnost | |
Členství | Křesťanskodemokratická unie |
Narození | 18. září 1942 Freiburg im Breisgau |
Úmrtí | 26. prosince 2023 (ve věku 81 let) Offenburg |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | Waldbachfriedhof Offenburg |
Země | Německo |
Choť | Ingeborg Schäuble (1969–2023) |
Rodiče | Karl Schäuble |
Děti | Christine Strobl |
Příbuzní | Thomas Schäuble (sourozenec) |
Alma mater | Freiburská univerzita Hamburská univerzita |
Profese | právník, politik a advokát |
Náboženství | evangelická církev |
Ocenění | rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1986) Dýmkový kuřák roku (1990) velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1991) velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1991) Evropská řemeslná cena (1995) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Wolfgang Schäuble |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wolfgang Schäuble (18. září 1942 Freiburg im Breisgau – 26. prosince 2023) byl německý právník a politik za Křesťanskodemokratickou unii, od 28. října 2009 spolkový ministr financí ve druhé a třetí vládě Angely Merkelové. Předtím byl v letech 2005–2009 spolkovým ministrem vnitra v první vládě Angely Merkelové, roli ministra vnitra zastával již v letech 1989–1991 ve vládě Helmuta Kohla. V letech 2017 až 2021 zastával úřad předsedy Německého spolkového sněmu.
Civilním povoláním byl právník, studoval ekonomii a právo v rodném Freiburgu a v Hamburku, závěrečné zkoušky absolvoval v letech 1966 a 1970. Později byl daňovým úředníkem Bádenska-Württemberska a v letech 1978 až 1984 pracoval jako právník.
Wolfgang Schäuble byl od roku 1969 ženatý, měl tři dcery a jednoho syna.
V politice se začal Schäuble angažovat v roce 1961, kdy se stal členem Mladých křesťanských demokratů, členem Křesťanskodemokratické unie se pak stal v roce 1965. Po porážce strany ve volbách roku 1998 se dokonce stal jejím předsedou, ale v roce 2000 po finančním skandálu týkající se daru od Karlheinze Schreibera z funkce odstoupil a byl vystřídán Angelou Merkelovou.
Členem spolkového sněmu se Schäuble stal v roce 1972, od roku 1991 byl předsedou zdejší koalice Křesťanskodemokratické unie s Křesťansko-sociální unií Bavorska (i této funkce se vzdal v roce 2000 v reakci na skandál).
V roli ministra vnitra se podílel na přípravách znovusjednocení Německa a v devadesátých letech patřil k nejpopulárnějším německým politikům, byl dokonce populárnější než předseda strany Helmut Kohl. Byl předpokládaným nástupcem Kohla a neustále se objevovaly spekulace, že ho vystřídá ve funkci německého kancléře. Než ovšem došlo ke střídání, prohrála koalice v roce 1998 volby a Schäuble se tak kancléřem nestal.
Dne 24. října 2017, tj. měsíc po ne příliš vydařených volbách do Spolkového sněmu, byl Wolfgang Schäuble zvolen novým Předsedou Německého spolkového sněmu. V úřadu tak nahradil po dvanácti letech nepřetržitého úřadování svého stranického kolegu Norberta Lammerta.
V říjnu 2021 přenechal Wolfgang Schaüble své místo předsedy Spolkového sněmu Bärbel Basové.
Na Schäubleho byl spáchán 12. října 1990 atentát, Dieter Kaufmann na něj vypálil tři výstřely. Schäublemu střela poškodila míchu pod třetím hrudním obratlem, takže od té doby byl částečně znehybněn a používal invalidní vozík. Zasažen byl také jeho tělesný strážce. Útočníka soud prohlásil za duševně nemocného schizofrenií.
26. prosince 2023 kolem osmé hodiny večerní Wolfgang Schäuble zemřel. V době svého úmrtí byl stále členem Spolkového sněmu, což z něj činí nejdéle sloužícího člena tohoto orgánu (celkem 51 let).
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Francie | Velkodůstojník Národního řádu za zásluhy | 1988 | |
Komandér Řádu čestné legie | 1998 | ||
Itálie | Rytíř velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku | 24. dubna 1986 | |
Lotyšsko | Velkodůstojník Řádu tří hvězd | 22. února 2019 | |
Lucembursko | Velkodůstojník Řádu dubové koruny | 2011 | |
Německo | Velký záslužný kříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo | 1989 | |
Velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo | 1991 | ||
Portugalsko | Velkokříž Řád prince Jindřicha | 2. června 1989 | |
Bádensko-Württembersko | Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska | 2008 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wolfgang Schäuble na anglické Wikipedii.