Vídeňská pánev

Tento článek se bude zabývat tématem Vídeňská pánev, které vyvolalo široký zájem a debatu v různých oblastech. Vídeňská pánev je koncept, který v posledních letech získal na významu a který v dnešní společnosti vyvolal velkou zvědavost. V tomto směru budou zkoumány různé hrany a perspektivy obklopující Vídeňská pánev, stejně jako jeho dopad v různých kontextech a situacích. Budou analyzovány jeho pozitivní i negativní aspekty, aby bylo možné nabídnout ucelenou a vyváženou vizi tohoto tématu. Kromě toho budou prezentovány názory odborníků v oboru a prozkoumány konkrétní případy, které ilustrují důležitost Vídeňská pánev dnes.

Vídeňská pánev
Wiener Becken
Viedenská kotlina
Chvojnická pahorkatina

Nejvyšší bod484 m n. m. (Sonnenberg)
Délka150 km

Nadřazená jednotkaZápadopanonská pánev
Sousední
jednotky
Malá dunajská kotlina, Severní vápencové Alpy, Střední východní Alpy, Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty
Podřazené
jednotky
Jihomoravská pánev, Záhorská nížina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
RakouskoRakousko Rakousko
SlovenskoSlovensko Slovensko
Map
PovodíDunaj
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) je subprovincie (severozápadní část) Západopanonské pánveRakousku, Česku (zejména Jihomoravská pánevDolnomoravský úval) a na Slovensku (Záhorská nížina).

Celkové členění:

Na území Česka a Slovenska se subprovincie dělí takto:

Vídeňská pánev je geneticky tektonickou sníženinou, která je složitým systémem zlomů rozdělena na hrásťovo-příkopový systém. Sedimenty, které jsou mořskými usazeninami středního a svrchního miocénu, obsahují ložiska lignitu a ropy. Pánev na území ČR vybíhá severním výběžkem podél toku MoravyNapajedlům, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují nížinné pahorkatinyerozně-akumulačním povrchem.

Literatura

Externí odkazy