Tonkové boby

V dnešním světě se Tonkové boby stal tématem velkého významu a zájmu pro lidi všech věkových kategorií a z různých oborů. S rozvojem technologií a globalizací nabyl Tonkové boby v dnešní společnosti nebývalého významu. Ať už se jedná o objevující se fenomén, relevantní postavu, klíčový koncept nebo historickou událost, Tonkové boby upoutal pozornost a zvědavost milionů jedinců po celém světě. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Tonkové boby, od jeho vzniku a vývoje až po jeho dopad na dnešní společnost.

Tonkové boby

Tonkové boby (někdy též fazole tonka nebo jen tonka) je koření se specifickým aroma. I přes svůj název nejde o druh bobu nebo fazole, ale o fermentovaná semena stromu s názvem silovoň obecný (Dipteryx odorata).

Charakteristika

Jednotlivé „fazolky“ jsou zhruba 25–30 milimetrů dlouhé a dosahují hmotnosti kolem 1 gramu. Mají černý hrbolatý povrch, uvnitř jsou světlé. Aroma celých semen je ostřejší a blíží se hořkým mandlím. Po nastrouhání připomíná nugát, bílou čokoládu, griliáš nebo ořechy s nádechem vanilky. Zmiňovány bývají i tóny višní, hřebíčku nebo skořice. Aroma se dále může lišit podle toho, zda je koření použité pro studený nebo teplý pokrm.

Původ

Tonka uvnitř plodu

Koření pochází ze severní části Jižní Ameriky. Název tonka pochází z jazyka galibi (carib), kterým mluvili domorodci na území Francouzské Guyany. Objevuje se i v tupi, dalším jazyku používaném na tomto území.

Využití

V gastronomii se tonka používá nastrouhaná nebo ve formě výluhu. Uplatnění má především při výrobě sladkého pečiva, dezertů a zmrzliny, objevuje se v mnoha receptech francouzské kuchyně.

Využití má i v parfumerii a také farmacii. Ze semen se získává kumarin, surovina pro výrobu antikoagulantů.

Zákaz na území USA

Na území Spojených států amerických se tonka nesmí používat v gastronomii. Vyplývá to ze zákona z roku 1954, který zakazuje veškeré nápoje a potraviny obsahující kumarin. Zákon byl přijatý jako důsledek umělého přidávání vysokých dávek kumarinu do potravin, které údajně ve vysokých koncentracích působily jaterní problémy hlodavcům. Zákon je v současné době kritizován jako zastaralý a neúměrný, neboť v jeho důsledku došlo k ilegalizaci koření a potravin s přirozeným obsahem kumarinu, který zdravotní potíže nepůsobí (mimo jiné i levandule, lékořice, skořice nebo polská vodka Żubrówka). Podle vyjádření lékařů není známé, že by kumarin v přirozené podobě nebo konkrétně v podobě fazolí tonka působil jako antikoagulans.

Odkazy

Reference

  1. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  2. a b c DELORENZO, Ike. The Tonka Bean: An Ingredient So Good It Has to Be Illegal. the Atlantic . 2010-11-03 . Dostupné online.