V tomto článku prozkoumáme dopad Státovka na dnešní společnost. Po desetiletí je Státovka tématem velkého zájmu výzkumníků, akademiků a odborníků v této oblasti. Postupem času hrál Státovka zásadní roli v různých aspektech každodenního života, ovlivňoval politiku, ekonomiku, kulturu a technologie. Prostřednictvím hluboké a podrobné analýzy prozkoumáme, jak Státovka formoval a transformoval způsob, jakým myslíme, jednáme a žijeme. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Státovka v neustále se měnícím a vyvíjejícím se světě.
Státovky jsou papírové peníze emitované panovníkem nebo vládou, které mají nucený kurz. K emisi (vydávání) státovek docházelo obvykle při nedostatku mincí z drahých kovů (zlato, stříbro) a zvýšených výdajích státního rozpočtu (nejčastěji v období válek). Stát chybějící zlaté a stříbrné mince doplňoval vydáváním papírových státovek. Množství státovek v oběhu určoval panovník, resp. vláda daného státu, např. na základě výšky schodku v státní pokladně.
Státovky byly v době mincí vyráběných z drahých kovů přijímané jen velmi neochotně. Emitent proto stanovoval nucený kurz a každý subjekt musel státovky přijímat pod hrozbou trestu. Emitent se taktéž zavazoval, že státovky po určité době odkoupí zpět za mince z drahých kovů. Tento závazek však mohl splnit jen v případě přebytku drahých kovů ve státní pokladně. To se většinou nedělo a naopak narůstající schodky státních rozpočtů vedly k další emisi státovek, jejich znehodnocování a vzestupu cenové hladiny (inflace). Některé země přivedla nadměrná emise státovek až k státnímu bankrotu. Z těchto důvodů je dnes krytí schodků státních rozpočtů pomocí státovek zakázané. Na československém území byly poslední státovky stažené z oběhu v roce 1972.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štátovka na slovenské Wikipedii.