V tomto článku důkladně prozkoumáme Rovenská oblast a jeho dopad na dnešní společnost. Od svých počátků až po svou relevanci dnes hraje Rovenská oblast zásadní roli v různých aspektech každodenního života. V průběhu historie byl Rovenská oblast předmětem studia, debat a kontroverzí, což vedlo k většímu pochopení jeho důležitosti a relevance v různých oblastech. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy objasníme různé aspekty Rovenská oblast a jeho vliv na moderní společnost. Rovenská oblast bude nepochybně i nadále tématem zájmu i v budoucnu a je nezbytné pochopit jeho dopad v dnešním světě.
Rovenská oblast Рівненська область Rivnenska oblasť | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Rovno |
Souřadnice | 50°44′24″ s. š., 26°21′ v. d. |
Rozloha | 20 047 km² |
Časové pásmo | +3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 141 784
18, místo v rámci Ukrajiny (1. 1. 2022) |
Hustota zalidnění | 56,9 obyv./km² |
Jazyk | ukrajinština (97 %), ruština, běloruština |
Národnostní složení | Ukrajinci 96 %, Rusové (2,5 %), Bělorusové (1 %) |
Náboženství | pravoslavní (okolo 70 % obyv.; převážně moskevský, též kyjevský patriarchát) |
Správa regionu | |
Stát | Ukrajina |
Nadřazený celek | Ukrajina |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 4 rajóny |
Vznik | 4. prosince 1939 |
gubernátor | Serhij Rybačok |
Mezinárodní identifikace | |
Telefonní předvolba | +380-53 |
Označení vozidel | BK |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rovenská oblast (ukrajinsky Рівненська область, Rivnenska oblasť, někdy též Рівненщина, Rivnenščyna) je jednou z menších a méně zalidněných samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v severozápadní části země při hranicích s Běloruskem a tvoří centrální část historického území Volyně. Povrch je převážně rovinatý, na jihu se mírně zvedá ke Kremeneckým horám. Největší řeky jsou Horyň a Sluč (v povodí Prypjati).
Oblast byla ustavena 4. ledna 1939 při sovětské anexi západní Ukrajiny. Hlavním městem je Rovno (známé též pod ukrajinským názvem Rivne), další větší města jsou Varaš, Dubno, Kostopil; železničními uzly jsou města Sarny a Zdolbuniv. Oblast je spjatá také s Volyňskými Čechy, kteří se však až na malé výjimky (v roce 2001 zhruba 300 osob) vrátili do vlasti.
K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 1 141 784 obyvatel.
Rovenská oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 1,141 milionů osob žilo ve městech jen 541,8 tisíc lidí (47,5 %), zatímco na venkově až 600 tisíc lidí (52,5 %).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.
1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 173 300 | 1 176 800 | 1 194 500 | 1 183 300 | 1 160 700 | 1 151 600 | 1 161 200 | 1 153 000 | 1 141 800 |
Za rok 2021 se narodilo 11 691 živě narozených dětí, zemřelo však 17 028, z nichž 111 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 69 živě narozených, což je jeden z nejlepších poměrů v rámci Ukrajiny. Celkový úbytek obyvatel byl 6 672 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 9,5 ‰.
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti (95,9 % Ukrajinců, 2,57 % Rusů a 0,09 % Bělorusů. 97 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 2,7 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.
Následující tabulka podává přehled všech měst a sídel městského typu oblasti.
Město | Ukrajinský název | Ruský název | Polský název | Obyvatelstvo 1. 1. 2022 |
---|---|---|---|---|
Rovno | Рівне | Ровно (Ривне) | Równe | 243 873 |
Varaš | Вараш | Вараш | Warasz | 41 711 |
Dubno | Дубно | Дубно | Dubno | 36 901 |
Kostopil | Костопіль | Костополь | Kostopol | 30 838 |
Sarny | Сарни | Сарны | Sarny | 28 626 |
Zdolbuniv | Здолбунів | Здолбунов | Zdołbunów | 24 501 |
Ostroh | Острог | Острог | Ostróg | 14 894 |
Berezne | Березне | Березно | Bereźne | 13 126 |
Radyvyliv | Радивилів | Радивилов | Radziwiłłów | 10 427 |
Rokytne | Рокитне | Рокитное | Rokitno | 10 395 |
Dubrovycja | Дубровиця | Дубровица | Dąbrowica | 9 343 |
Volodymyrec | Володимирець | Владимирец | Włodzimierzec | 9 135 |
Kvasyliv | Квасилів | Квасилов | Kwasiów | 8 075 |
Mlyniv | Млинів | Млинов | Młynów | 8 036 |
Korec | Корець | Корец | Korzec | 6 914 |
Klevaň | Клевань | Клевань | Klewań | 7 570 |