Ostřice řídkoklasá
Tento článek analyzuje význam Ostřice řídkoklasá v dnešní společnosti. Ostřice řídkoklasá je opakujícím se tématem v různých oblastech, od politiky po technologie, včetně vzdělávání a životního prostředí. Je to téma, které v průběhu let vyvolalo debaty, kontroverze a nové objevy. Ostřice řídkoklasá se ukázal jako zásadní v životě lidí, ovlivňuje jejich rozhodnutí, způsob života a způsob, jak čelit každodenním výzvám. Tento článek prozkoumá, jak se Ostřice řídkoklasá vyvíjel v průběhu času a jaký dopad měl na společnost. Kromě toho budou prozkoumány budoucí projekce Ostřice řídkoklasá a jeho možný vliv na každodenní život.
 Ostřice řídkoklasá | |
|---|---|
 Ostřice řídkoklasá (Carex remota) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | lipnicotvaré (Poales) |
| Čeleď | šáchorovité (Cyperaceae) |
| Rod | ostřice (Carex) |
| Binomické jméno | |
| Carex remota L., 1754 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostřice řídkoklasá (Carex remota, syn.: Vignea remota) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Někdy je udávána také pod jménem tuřice řídkoklasá.
Popis
Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 20–50 cm. Je vytrvalá a trsnatá. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Pochvy dolních lodyžních listů jsou hnědé a nerozpadavé. Lodyha je trojhranná, dosti chabá a často poléhavá, v horní části drsná. Čepele listů jsou asi 1,5–2 mm široké, ploché nebo žlábkovité. Ostřice řídkoklasá patří mezi stejnoklasé ostřice, všechny klásky vypadají víceméně stejně a většinou obsahují samčí a samičí květy, dolní klásek však někdy bývá celý samičí. V dolní části klásku jsou samičí květy, v horní samčí. Klásky jsou uspořádány do rozvolněného, cca 15–20 cm dlouhého lichoklasu (klasu klásků). Zvláště nejspodnější klásek bývá o 2–5 cm oddálen od následujícího. Každý klásek je podepřen nápadně dlouhým listenem, u nejdolejšího klásku délka listenu často přesahuje celé květenství. Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Čnělky jsou většinou 2. Plodem je mošnička, která je vejčitě kopinatá, cca 2,5–3,5 mm dlouhá, žlutohnědá, vynikle žilkovaná a vně vypouklá, na vrcholu je krátký drsný dvouklaný zobánek. Každá mošnička je podepřená plevou, která je bělavá až bělavě hnědá se zeleným kýlem. Kvete nejčastěji v květnu až v červnu. Počet chromozómů: 2n=62.
Rozšíření
Ostřice řídkoklasá roste skoro v celé Evropě, v některých částech jižní Evropy však jen málo, chybí v severní Skandinávii a v severním Rusku. Dále roste na Kavkaze a ostrůvkovitě jinde v Asii na východ až po Japonsko. V Evropě roste subsp. remota, v Himálaji subsp. alta a v JV Asii subsp. rochebruni. Mapka rozšíření viz zde: .
Rozšíření v Česku
V ČR je to hojný druh rozšířený od nížin do podhůří. Roste hlavně ve vlhkých lesích, především v luzích a prameništních olšinách a na lesních prameništích.
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
Literatura
- Grulich V. et Řepka V (2002): Carex L. In: Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice řídkoklasá na Wikimedia Commons - – flóra Pákistánu
- – mapky rozšíření
- Carex interactive identification key
