Magický realismus je bezpochyby téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho relevance a význam vyvolaly hluboký zájem objevit o tomto tématu více a prozkoumat jeho různé aspekty. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Magický realismus předmětem debat, úvah a analýz odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Magický realismus, prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech a jeho vývoj v čase. Není pochyb o tom, že Magický realismus je téma, které nenechává nikoho lhostejným, a které i dnes vzbuzuje velký zájem.
Magický realismus je umělecký směr, ve kterém se prolíná reálná skutečnost s iluzivními prvky (sny, halucinace, mýty). Objevuje se v próze, poezii, malířství a dokonce i ve filmech. Často je spojován s rozmachem tohoto žánru v literatuře Latinské Ameriky v druhé polovině dvacátého století, a to především s knihou Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze, která je považována za stěžejní dílo magického realismu. První knihou, která je označována za magickorealistický román, je Pan prezident od M. A. Asturiase, v němž se prolíná politická realita se světem mayských mýtů.
Samotný termín magický realismus byl poprvé užit německým kritikem umění Franzem Rohem k popsání neobvyklého realismu amerických autorů, jako byli Ivan Albright, Paul Cadmus, George Tooker během dvacátých let, jejichž realismus obsahoval prvky nadreálna a fantastična. Termín se stal populárním během dvacátého století u autorů, jako byl Michail Bulgakov, Ernst Jünger a mnoha jihoamerických autorů, například Jorgeho Luise Borgese, Gabriela Garcíi Márqueze a Isabely Allende.
V malířství bývá tento pojem často zaměnitelný s postexpresionismem. Franz Roth takto nazýval malby, které se vracely k realismu po expresionistických extravangancích snažících se zobrazit vnitřní podstatu předmětu. Magický realismus podle Roha zobrazuje věrně zevnějšek objektu a podstata či magie předmětu se objeví sama. Někdy jsou za představitele magického realismu považováni Giorgio de Chirico, Henri Rousseau a Jan Zrzavý.
Někteří filmoví teoretici, např. Wendy B. Faris, tvrdí, že některé filmy, jako Čarodějky z Eastwicku nebo Field of Dreams by se daly zařadit do magického realismu, nicméně tento pojem se běžně u filmů nepoužívá.