Tento článek se bude zabývat tématem Leopold Láznička, které je dnes velmi důležité. Leopold Láznička získal velký význam v různých oblastech a vyvolal zájem a diskusi mezi odborníky i širokou veřejností. V průběhu let Leopold Láznička vyvolal řadu výzkumů, teorií a úvah, které obohatily znalosti o tomto tématu. Podobně Leopold Láznička vygeneroval různé pozice a názory, které odrážejí různorodost pohledů, které na věc existují. V tomto článku budou analyzovány různé aspekty související s Leopold Láznička, stejně jako jeho důsledky a dopady v dnešní společnosti.
Leopold Láznička | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 7. srpna 1920 Město Žďár |
Úmrtí | 17. března 2003 (ve věku 82 let) Praha |
Stát | Československo |
Kariéra | |
Disciplína | sprinty |
Účasti na ME | 1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství Evropy v atletice | ||
bronz | ME 1946 | štafeta 4×100 m |
Mistrovství ČSSR v atletice | ||
zlato | MČSR 1945 | běh na 200 m |
zlato | MČSR 1945 | běh na 400 m |
stříbro | MČSR 1945 | štafeta 4×100 m |
stříbro | MČSR 1945 | štafeta 4×400 m |
zlato | MČSR 1946 | běh na 400 m |
zlato | MČSR 1946 | štafeta 4×400 m |
stříbro | MČSR 1946 | štafeta 4×100 m |
bronz | MČSR 1946 | běh na 200 m |
zlato | MČSR 1947 | štafeta 4×100 m |
zlato | MČSR 1947 | štafeta 4×400 m |
bronz | MČSR 1947 | běh na 200 m |
zlato | MČSR 1948 | štafeta 4×100 m |
zlato | MČSR 1948 | štafeta 4×400 m |
zlato | MČSR 1949 | štafeta 4×100 m |
bronz | MČSR 1949 | běh na 200 m |
zlato | MČSR 1950 | běh na 200 m |
stříbro | MČSR 1950 | běh na 400 m |
zlato | MČSR 1950 | štafeta 4×100 m |
bronz | MČSR 1954 | štafeta 4×100 m |
Leopold Láznička (7. srpna 1920, Město Žďár – 17. března 2003 Praha) byl československý atlet, sprinter.
V roce 1926 začínal v Sokole. Později se věnoval hokeji, odbíjené a házené. Atletice se věnoval od roku 1936. Až do roku 1952 závodil v barvách AC Sparta Praha. Během studií na TÚTVS v Nymburku a na Institutu tělesné výchovy a sportu UK v Praze (ITVS UK) startoval v letech 1953 – 54 za tuto školu.
Největší úspěch své kariéry zaznamenal na Mistrovství Evropy v atletice v norském Oslu v roce 1946. Zde vybojoval společně s Mirko Paráčkem, Miroslavem Řihoškem a Jiřím Davidem bronzové medaile ve štafetě na 4×100 metrů v čase 42,2 s, což znamenalo vytvoření nového československého rekordu. Byl také členem štafety v běhu na 4×400 metrů, které ve finále pomohl k 6. místu.
V roce 1957 byl členem redakční rady časopisu Atletika. Po ukončení atletické kariéry působil jako trenér sprintu. Pod jeho vedením mj. získala československá štafeta ve složení Ladislav Kříž, Juraj Demeč, Jiří Kynos a Luděk Bohman zlaté medaile v běhu na 4×100 metrů na evropském šampionátu v Helsinkách v roce 1971. V letech 1978 – 1980 působil jako sekretář na atletickém ústředí.