V dnešním světě získal Kubofuturismus nebývalý význam. Ať už v akademické, obchodní, technologické nebo sociální oblasti, Kubofuturismus se stal základním tématem, které prochází všemi oblastmi našeho života. Jeho vliv byl tak významný, že je nezbytné porozumět jeho dopadu a důsledkům, které s sebou nese. V tomto článku podrobně a vyčerpávajícím způsobem prozkoumáme vše, co souvisí s Kubofuturismus, od jeho počátků až po jeho budoucí vyhlídky, s cílem poskytnout kompletní a aktualizovanou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Kubofuturismus je umělecký směr, který spojuje futuristický dynamismus a kubistickou mnohopohledovost.
Název je odvozen z řeckého slova kubus, česky krychle, kostka. V literatuře mezi jeho projevy patří zachycení složité skutečnosti z mnoha úhlů pohledu; polytematičnost (uvolnění dějových souvislostí, spontánní proud představ), prolínání časových rovin; báseň je geometricky uspořádána, působí jako obraz (kaligramy) a zcela postrádá logiku. Důležitá je asociace – spojování slov vzdálených významů. Je to hlavní větev ruského futurismu, tvořící jádro ruské předrevoluční literární avantgardy.
Na rozdíl od tzv. egofuturismu, jenž byl pouze záležitostí krátkodobou a málo významnou, působí kubofuturismus velmi silně po celé druhé a třetí desetiletí 20. století (zhruba 1910–1930), přičemž zvláště po Říjnové revoluci doznává podstatných proměn.
Bobéobi (Velemir Chlebnikov)