V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Kristadelfiáni, téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Kristadelfiáni je předmětem debat a studií již dlouhou dobu a v tomto článku budeme analyzovat různé pohledy a názory, které na tuto záležitost existují. Od svých počátků až po svou relevanci dnes vyvolal Kristadelfiáni značný zájem o různé oblasti, od vědy po populární kulturu. Proto je klíčové porozumět důležitosti Kristadelfiáni a tomu, jak dnes ovlivňuje naše životy.
Kristadelfiáni či Bratři v Kristu je křesťanské hnutí, založené v polovině 19. století v Severní Americe a Británii.
Celosvětově působí ve více než 120 zemích světa, včetně České republiky. Větší komunity věřících Kristadelfiánů jsou zejména ve Velké Británii, Austrálii, Malawi, USA, Mosambiku, Kanadě, Novém Zélandu, Keni, Indii, Tanzanii a na Filipínách. Jejich počet je odhadován na 50 až 60 tisíc.
Kristadelfiány založil v roce 1848 anglický lékař John Thomas (1805–1871) v Richmondu ve státě Virginie. Během návštěvy v Anglii v roce 1849 vydal své stěžejní dílo Naděje Izraele (v orig. Elpis Israel). Nezastával žádnou formální pozici v nějaké církvi – její vývoj zformoval pouze prostřednictvím svého psaní.
Dalším výrazným představitelem byl skotský novinář Robert Roberts. Jeho kniha Křesťanstvo na scestí patří stejně jako Thomasova kniha k hlavním textům církve.
Vedle těchto dvou publikovali další bratři mnoho jiných knih, brožur a časopisů. Thomas i Roberts jsou považováni za zdatné exegety Bible – nikoli za inspirované proroky.
Od stěžejních děl Johna Thomase a Roberta Robertse z poloviny 19. století, kde byly nastíněny, se nauky prakticky vůbec nezměnily.
Z historického pohledu Kristadelfiáni nalezli jádro svého učení už v 16. století, stejně jako sociniáni, v Polsku. a konzervativní unitáři v Anglii, ti, kteří věří v narození Ježíše z panny.
Kristadelfiáni považují Bibli za jediný pravý zdroj Slova Božího. Porozumění Písmu 'se striktně přidržují'. Většinu zázraků, včetně zprávy o stvoření, nebo existenci duchovních osob a jejich zasahování, chápou coby pouhé symbolické vyjádření. Na jiných místech v Bibli trvají na striktní doslovnosti výrazových prostředků.
Společenství má kongregacionalistický způsob zřízení. Každá kongregace je zcela nezávislá a odpovědná sama za sebe.
Přestože jsou všechny 'články víry' akceptovány všemi členy, existuje množství variant konkrétních přístupů k nim v jednotlivých společenstvích po celém světě. Není vytvořeno žádné pevné organizační centrum a každé lokální společenství si spravuje své záležitosti samo.
Celosvětově naprostá většinou kongregací Kristadelfiánů vyznává 'Pozměněné Birminghamské vyznání víry' (Birmingham Amended Statement of Faith, BASF) upravené roku 1898.
Některá společenství Kristadelfiánů v USA a Kanadě zachovávají 'Nepozměněné Birminghamské vyznání víry' (Unamended Birmingham Statement of Faith, BUSF) sepsané roku 1877.
Společenství Kristadelfiánů zachovávají další psané seznamy kréd, např.
Podle předběžných výsledků Sčítání lidu 2011 neuvedl 'Kristadelfiáni' nebo 'Bratři v Kristu' nikdo z obyvatel ČR.
Společnost udává, že v České republice působí 1 sbor v Praze a 10 věřících členů, kteří jsou rozptýleni po celé republice.
Pravidelná kázání a pastorační návštěvy jsou konány spolukřesťany z Velké Británie a Německa. Veřejné proslovy a biblický víkendový výroční kurz se konají ve sboru Praze.
Po sérii neúspěšných pokusů kázat v sousední zemi a po nízkých výsledcích Kristadelfiáni od kázání na Slovensku upustili.
Ze zemí přímo sousedících s bývalým Československem jsou Kristadelfiáni přítomni ještě v Maďarsku a Polsku.
Hlavní komunity Kristadelfiánů jsou převážně v anglicky mluvících zemích a celosvětově se jich odhaduje na 60 tisíc.