Kajaani
V dnešním světě se Kajaani stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého vzniku vyvolal Kajaani četné diskuse a kontroverze, což znamenalo zlom v poli _var2. Jak svět postupuje a čelí novým výzvám, Kajaani zůstává ústředním problémem, který nadále přitahuje pozornost odborníků, úřadů i občanů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Kajaani, jeho dopad na současnou společnost a možné důsledky pro budoucnost.
| Kajaani Kajaanin kaupunki | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 64°13′30″ s. š., 27°44′ v. d. |
| Stát |  Finsko |
| Provincie | Kainuu |
  Kajaani | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1 834,8 km² |
| Počet obyvatel | 36 513 (2023) |
| Hustota zalidnění | 19,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Jari Tolonen |
| Vznik | 1651 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kajaani (švédsky Kajana) je město na severu Finska v provincii Kainuu, jejíž je správním střediskem. Leží na břehu jezera Oulujärvi. Kajaani leží v subarktickém podnebném pásmu, zimní teploty tu klesají až k -30 °C.
Město vzniklo v polovině 17. století. Stalo se významným producentem dehtu vyráběného z borovicového dřeva, který byl dopravován po řece Oulujoki na pobřeží Botnického zálivu do města Oulu a následně do celé Evropy. Dehet se využíval při stavbě lodí. Těžba dřeva a na ní navázaný dřevozpracující průmysl dodnes hrají významnou roli v ekonomice města i celého regionu.
V Kajaani určitou dobu pobývali např. významní finští spisovatelé Eino Leino a Elias Lönnrot či finský prezident Urho Kekkonen.
Reference
- ↑ Population growth biggest in nearly 70 years. Statistics Finland. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kajaani na Wikimedia Commons
