Josef Jindřich Řezníček

V tomto článku se podíváme na [var1] do hloubky. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam se ponoříme do všech relevantních aspektů souvisejících s [var1]. V průběhu historie hrál [var1] zásadní roli ve společnosti a ovlivňoval různé aspekty lidského života. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, od kulturního aspektu až po jeho vliv na technologie. Kromě toho prozkoumáme názory odborníků a vědců na [var1], abychom pochopili jeho důležitost a jak se vyvíjel v průběhu času. Tento článek poslouží jako kompletní průvodce pro důkladné pochopení [var1] a jeho důležitosti v dnešním světě.

Josef Jindřich Řezníček
Josef Jindřich Řezníček na rytině z r. 1882
Josef Jindřich Řezníček na rytině z r. 1882
Narození1. května 1823
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. prosince 1880 (ve věku 57 let)
Kouřim
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánípřekladatel, dramatik a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Jindřich Řezníček (1. května 1823 Praha – 8. prosince 1880 Kouřim) byl český obrozenecký spisovatel, překladatel a dramatik. Ve 40. a zčásti v 50. letech 19. století přispíval povídkami do časopisů, překládal a psal divadelní hry. Podporoval kulturní a spolkový život, zejména v Pelhřimově. Jeho dílo je skrovné, ale současníky byl oceňován jako spolupracovník J. K. Tyla se zásluhami o rozvoj české literatury a kultury.

Život

Narodil se 1. května 1823 v Praze v chudé měšťanské rodině. Studoval na pražském akademickém gymnáziu, na kterém tehdy vyučoval Josef Jungmann. V letech 1841-1842 absolvoval filosofická studia, kde mimo jiné seznámil se všemi slovanskými jazyky a složil státní zkoušku z francouzštiny a polštiny. V téže době se seznámil s Josefem Kajetánem Tylem, který ho přivedl k literární činnosti.

Po roce 1843 přispíval povídkami a novelami do časopisů (Květy, Česká včela a Horník). Koncem 40. let byl aktivním spolupracovníkem časopisu Pozor, který vydávali Jan Spurný a Pavel Švanda ze Semčic.

Roku 1849 byl přijat jako akcesista k c. k. apelačnímu soudu v Praze, a následujícího roku jako kancelista (písař, nižší úředník) k okresnímu úřadu v Pelhřimově. Zde pokračoval v literární činnosti, ale zapojil se také do kulturního života. Podílel se na založení pěveckého sboru Záboj, pořádal besedy a navrhoval zřizování středních škol. Jeho aktivity ale v době Bachova absolutismu vyvolaly nelibost vládních kruhů a Řezníček byl přeložen do Pacova. Po složení povinných zkoušek se přestěhoval do Přibyslavi a nakonec přijal místo listovního[p 1] v Kouřimi. Tam také 8. prosince 1880 po dlouhé nemoci zemřel.

Dílo

Psal převážně do časopisů. Z prací, publikovaných ve 40. letech, můžeme uvést např. novely:

  • Křivá přísaha a Dimitrijevna v Květech
  • Nocleh v Bavořích a Inkoust mi začernil pověst v České včele
  • Pan Rozbryndálek v Pozoru.

Roku 1855 vydal v Mikovcově Lumíru povídky Syn své vlastní matky a Gerváš Vysoký. Když byl nucen opustit Pelhřimov, věnoval svým odpůrcům deklamaci Kvindy a nyní pod pseudonymem Josef Masařík.

Tvořil také divadelní hry, např. Neapolský žebrák, Amerikáni, Konšelové na sněmu a Syn chudého otce.

Knižně vyšly:

  • Nowely (1847)
  • Jiří Doupovec (1856), historická povídka
  • Honoré de Balzac: Plawba Berezinská (1844), překlad

Význam a ocenění

Řezníčkovo dílo je nevelké. Ve své době byl velmi žádaný jako autor a překladatel divadelních her. Drama Syn chudého otce, provozované ve Stavovském divadle s J. J. Kolárem v hlavní roli, bylo publikem přijato s nadšením. Řezníčkovu výraznějšímu úspěchu ale bránily poměry literární i politické.

V 80. letech byl vzpomínaný především jako spolupracovník J. K. Tyla a přesvědčený národovec, poctivý charakter a odpůrce zpátečnictví, který prospěšně působil v maloměstských společnostech. 29. května 1882 mu byl na kouřimském hřbitově slavnostně odhalen pomník.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Listovní byl úředník, který vedl pozemkové knihy. Viz Listovní. In: RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha: I.L. Kober, 1865. Dostupné online. Svazek 4. S. 1314.

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Kouřim
  2. ↑ a b c d e f g h i PRAŽÁK, Josef Miroslav. Josef Jindřich Řezníček. Světozor. 1880-06-09, roč. 16, čís. 24, s. 286. Dostupné online . 
  3. ↑ a b Úmrtí. Národní listy. 1880-06-09, roč. 20, čís. 296, s. 2. Dostupné online . 
  4. ↑ Podle seznamu prací v NK ČR
  5. ↑ a b Slavnost Řezníčkova v Kouřimi. Národní listy. 1882-06-01, roč. 22, čís. 149, s. 2. Dostupné online . 

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot