Josef Chmelíček

Téma Josef Chmelíček je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. V průběhu let Josef Chmelíček upoutal pozornost odborníků i nadšenců a vytvořil široké spektrum názorů a pohledů. Od svých počátků až po svou relevanci dnes hraje Josef Chmelíček významnou roli v různých oblastech a ovlivňuje životy milionů lidí po celém světě. V tomto článku do hloubky prozkoumáme historii, dopad a budoucí důsledky Josef Chmelíček a poskytneme komplexní a zasvěcený pohled na toto klíčové téma.

PhDr. P. Josef Chmelíček
Základní informace
Narození22. března 1823
Náměšť nad Oslavou, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. března 1891 (ve věku 67 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánryduchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, učitel a kněz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Chmelíček (22. března 1823 Náměšť nad Oslavou15. března 1891 Brno) byl český kněz, teolog, hudební skladatel, pedagog a spisovatel.

Život

V mládí zpíval v kapele hraběte Haugvice. S hraběcí rodinou Dietrichsteinů, která vlastnila zámek v Boskovicích hodně cestoval po světě a naučil se hlavní evropské jazyky. Mluvil německy, anglicky, francouzsky, španělsky i italsky. Své poznatky z cest literárně zpracoval.

Studoval na gymnáziu v Hornu v Dolních Rakousích a vyšší stupeň pak v Brně. V Brně pak pokračoval studiem bohosloví. V roce 1847 byl vysvěcen na kněze. Na univerzitě ve Štýrském Hradci získal doktorát z filozofie.

V letech 18661868 byl kaplanem ve Křtinách, později v Doubravici a na zámku v Boskovicích. Poté, co zámek převzal rod Mensdorff-Pouilly, stal se i učitelem náboženství v rodině hraběte. Roku 1866 byl také jmenován profesorem hudby na teologickém ústavu brněnské diecéze. Byl členem výboru Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě, členem výboru Dědictví sv. Cyrila a Methodia, Vídeňského spolku pro zvelebení a rozšíření přesné hudby kostelné a Císařské královské moravské slezské společnosti pro zvelebení hospodářství a rozmnožení znalosti přírody a vlasti. Jako biskupský rada působil také v Peggau ve Štýrsku.

Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě zřídila, a do roku 1918 i vedla, Varhanickou školu v Brně, jejímž ředitelem byl Leoš Janáček. Janáček chtěl dokonce získat prof. Chmelíčka jako učitele dějin hudby. K tomu však nikdy nedošlo. Nicméně Chmelíček až do roku 1889 vykonával funkci inspektora Varhanické školy, účastnil se jejích veřejných koncertů a závěrečných zkoušek. Ve sbírce 1500 fug, kterou sestavil, byly nalezeny tři ztracené klavírní fugy, jejichž autorem je právě Leoš Janáček.

Byl i zručný praktický hudebník. Hrál na řadu hudebních nástrojů, zejména měl v oblibě varhany. Měl neuvěřitelnou hudební paměť. Během své cesty po Svaté zemi odposlouchal a do not zaznamenal řadu několikajazyčných obřadních zpěvů, provázejících bohoslužby a procesí různých vyznání.

Svou bohatou knihovnu věnoval knihovně biskupského alumnátu v Brně (celkem 389 spisů o 620 svazcích).

Hudbě se věnoval i jeho bratr Jan Chmelíček (18251891), hudební skladatel, teolog a pedagog.

Dílo

Chrámová hudba

Jako skladatel se věnoval téměř výhradně chrámové hudbě. Zkomponoval více než 30 mší, četná ofertoria a další drobnější chrámové skladby. V oblibě měl zejména přesný kontrapunkt a jako formu fugu. Sám zkomponoval na 600 fug a sestavil sbírku fug různých autorů Liber fugarum, která v 17 svazcích obsahuje opisy více než 1500 skladeb. Ve své závěti tuto sbírku odkázal cisterciácké klášterní knihovně v Reinu.

Komponoval rovněž kantáty na církevní motivy, např. Vánoce a je autorem monumentální světské kantáty Čtvero ročních období.

Svými písněmi přispěl do kancionálu Cesta k věčné spáse.

Literární dílo

  • Cesta do Francouz a Špaňhel, 3 díly, Brno, 1869–1873
  • Cesta do swaté země, již vykonal a sepsal Josef Chmelíček, 2 díly, Brno 1865

Odkazy

Reference

Literatura

  • Hermann Heller: Mährens Männer der Gegenwart: Biographisches Lexikon (Dichter, Schriftsteller, Journalisten, Musiker, Maler, Bildhauer, Schauspieler), Brno, 1892
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A–K, Brno, 1937
  • Silvestra Ondráčková: Kancionál Cesta k věčné spáse jako hymnologický pramen, Masarykova Univerzita, Filosofická fakulta, Ústav hudební vědy, Bakalářská práce, 2007 (dostupné na )

Externí odkazy