Jaromír Šavrda

V dnešním světě se Jaromír Šavrda stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí a odvětví. Od svého vzniku až po vliv na dnešní společnost je Jaromír Šavrda nadále relevantním tématem, které podněcuje debaty a úvahy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jaromír Šavrda a analyzujeme jeho důsledky a dopad v různých oblastech. Od svých historických počátků až po současnou relevanci se Jaromír Šavrda stal tématem zájmu, které si zaslouží být studováno a pochopeno, abychom lépe porozuměli světu kolem nás.

PhDr. JUDr. Jaromír Šavrda
Narození25. května 1933
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. května 1988 (ve věku 54 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel, pedagog, autor sci-fi, básník, knihovník, prozaik a publicista
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 4. třídy in memoriam (1998)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaromír Šavrda (25. května 1933, Ostrava2. května 1988 tamtéž) byl český spisovatel, disident a chartista.

Životopis

V letech 19451951 byl studentem gymnázia v Českém Těšíně. Následně mezi léty 19511956 vystudoval Filozofickou fakultu na Karlově univerzitě v Praze. V letech 19671972 dálkově studoval i Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, ze studia byl ale těsně před promocí vyloučen a titul mu byl za toto studium udělen až in memoriam v roce 1991.

V letech 19561957 byl ředitelem Okresního domu osvěty v Jilemnici, poté pracoval v Ostravě jako osvětář a knihovník. V letech 19591963 byl učitelem českého jazyka a literatury na jedenáctileté škole v Ostravě-Porubě. Následně pracoval jako učitel na hornickém učilišti a poté jako pomocný dělník v ZOO. V letech 19681969 byl novinářem v deníku Nová svoboda. Z něj byl kvůli svému nesouhlasu s okupací vojsky Varšavské smlouvy donucen odejít. Stal se poté podnikovým právníkem nakladatelství PULS. Získat práci v nakladatelství PULS mu pomohl jiný ostravský spisovatel, Ota Filip, s kterým se Šavrda znal už z redakce deníku Nová Svoboda. V nakladatelství PULS pracoval do roku 1971, následně byl nucen odejít i z této pracovní pozice a práci získává jen jako skladník v Geologickém průzkumu Ostrava. Od roku 1975 měl invalidní důchod.

Během normalizace se věnoval brněnské odnoži samizdatové edice Petlice. Za tuto aktivitu byl v roce 1978 zatčen a odsouzen k 55 měsícům vězení. Po návratu z výkonu trestu se aktivně zapojil do Charty 77 a v září 1982 byl zatčen znovu – za pobuřování.

Byl jedním ze zakládajících členů organizace Společnost přátel USA.

V roce 1998 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.

Pochován je na hřbitově v Ostravě-Hrabové. Je po něm pojmenována ulice Dr. Šavrdy na Ostravě-Jihu.

Literární tvorba

Sci-fi povídky a romány

  • Příběhy z třetího času (1967), osm SF povídek

Jiné práce

  • Půjdeš, nevrátíš se, detektivka
  • Kniha královrahů (1971), román
  • Cestovní deník (1984), básnická sbírka vydána v Mnichově
  • Druhý sešit deníku (1986), pokračování opět z Mnichova
  • Ostrov v souostroví (Nakladatelství: Pulchra, 2009), vybrané spisy, svazek 2
  • Vězeň č. 1260 (Nakladatelství: Pulchra, 2009), vybrané spisy, svazek 1
  • Tužkou na okraji (Nakladatelství: Pulchra, 2011), vybrané spisy, svazek 3

Odkazy

Reference

  1. Jaromí Šavrda - Svědomí Ostravy
  2. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Šavrda, Jaromír, s. 212. 

Literatura

  • MARTINEK Libor, Jaromír Šavrda, Region (Opava, Krnov, Bruntál, Nový Jičín, Šumperk, Ostrava), 1992, č. 29. (Strany v mutacích týdeníku Region různé z důvodu závislosti na grafické koncepci stránek konkrétních mutací.)
  • MARTINEK Libor, Přechodné adresy Jaromíra Šavrdy. Britské listy, 30. 4. 2009 [nedostupný zdroj]. Zkrácená verze článku in Dokořán, 2009, č. 50, s. 84–88.

Externí odkazy