V dnešním světě se James Boswell stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Důležitost James Boswell vyvolala četné debaty a protichůdné názory, což dokazuje složitost a důležitost tohoto tématu dnes. Od akademické sféry a vědy po populární zájem, James Boswell upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a zájmů. Uprostřed digitální éry a globalizace se James Boswell postavil jako ústřední osa v diskuzi o současných problémech, generuje hluboké analýzy a úvahy o jejich dopadu na společnost. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na James Boswell a jeho význam v dnešním světě.
James Boswell | |
---|---|
James Boswell (1785) | |
Narození | 29. října 1740 Edinburgh |
Úmrtí | 19. května 1795 (ve věku 54 let) Londýn |
Alma mater | Edinburská univerzita Glasgowská univerzita Utrechtská univerzita |
Povolání | autor deníků, spisovatel, advokát a životopisec |
Zaměstnavatel | Edinburská univerzita |
Choť | Margaret Boswell |
Děti | James Boswell Veronica Boswell Euphemia Boswell Sir Alexander Boswell, 1st Baronet Elizabeth Boswell Sally Boswell … více na Wikidatech |
Rodiče | Alexander Boswell, Lord Auchinleck a Euphemia Erskine |
Příbuzní | Thomas David Boswell a Lieut. John Boswell (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
James Boswell (29. října 1740 Edinburgh – 19. května 1795 Londýn) byl skotský životopisec. Proslavil se zejména životopisem svého současníka Samuela Johnsona (Life of Samuel Johnson, 1791), jemuž byl léta nablízku.
Jeho příjmení se díky tomu v Anglii stalo obecným označením věrného naslouchajícího přítele a pobočníka. Arthur Conan Doyle tak v prvním příběhu o Sherlocku Holmesovi (Skandál v Čechách) nazývá Holmesova přítele dr. Watsona. Znám je též pro své deníky (zejm. první Londýnský deník) a deníkové cestopisy (Boswell in Holland, Boswell on the Grand Tour), neboť procestoval celou Evropu a setkal se přitom s řadou osobností (Jean Jacques Rousseau, Voltaire aj.). Celý život trpěl psychickými problémy, symptomy svědčí pro chorobu dnes nazývanou bipolární afektivní porucha (dříve maniodepresivní psychóza). V manických fázích choroby často souložil s prostitutkami, proto sedmnáctkrát onemocněl pohlavní chorobou. Rovněž propadal alkoholismu a hazardu.
Zemřel 19. května 1795 ve věku 54 let na tuberkulózu.