František Vrhel je dnes velmi důležité a zajímavé téma pro široké spektrum populace. Jak se naše společnost vyvíjí a čelí novým výzvám, téma František Vrhel se stává ústředním bodem úvah a akcí. Je to téma, které je přítomné ve všech oblastech života, od politiky po popkulturu, přes techniku a vědu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Vrhel a jeho dopad na naši současnou společnost. Budeme se zabývat různými pohledy, názory a výsledky výzkumu, abychom osvětlili toto téma, které je v současném světě tak aktuální.
Doc. PhDr. František Vrhel, CSc. | |
---|---|
Narození | 28. května 1943 Klatovy |
Úmrtí | 16. června 2023 (ve věku 80 let) Praha |
Povolání | etnolog, překladatel, jazykovědec, iberoamerikanista a vysokoškolský učitel |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | etnologie, lingvistika, iberoamerikanistika a překlad |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Vrhel (28. května 1943 Klatovy – 16. června 2023 Praha) byl český etnolog, iberoamerikanista, znalec latinskoamerických literatur a vysokoškolský pedagog.
Po maturitě v rodných Klatovech začal studovat chemickou technologii, už po roce však přešel na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde se v letech 1962–1967 věnoval oborům španělština a ruština. Zajímal se o literaturu (z ruských autorů to byl především Puškin, z latinskoamerických Adolfo Bioy Casares a poté zejména Jorge Luis Borges), zároveň se však začal zabývat nativními jazyky Iberoameriky. V té době rovněž absolvoval studijní pobyt v Havaně, kde si nejen rozšířil odborné znalosti, ale také položil základ své knihovny. Roku 1969 pod vedením prof. Oldřicha Běliče obhájil doktorskou práci z oboru srovnávací literatury a stal se aspirantem prof. Vladimíra Skaličky. V letech 1978–1979 následovala jeho pracovní cesta do Mexika, kde se věnoval indiánským jazykům státu Oaxaca, a v letech 1981–1982 do Peru, kde se zabýval typologií kečuánštiny.
Od roku 1972 působil František Vrhel jako vědecký tajemník ve Středisku iberoamerických studií (SIAS) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, vedeném tehdy prof. Josefem Polišenským. Tam se těžištěm jeho zájmu stal nativní svět Ameriky a obecná etnologie. V té době zahájil svou přednáškovou a publikační činnost. Později přešel na Katedru etnografie a folkloristiky, jejímž vedoucím se v r. 1991 stal, a po její transformaci v Ústav etnologie se stal jeho ředitelem. Mimo jiné prosazoval lingvistickou antropologii, což znamenalo přesah etnologie do lingvistiky.
František Vrhel se od 80. let zabýval dílem Jorge Luise Borgese, kterého začal překládat. K jeho významným počinům v této oblasti patří překlad Fantastické zoologie a povídky Etnograf, která v roce 1999 vyšla ve studentském antropologickém časopisu CARGO. Ještě pro předrevoluční Odeon převedl do češtiny řadu Borgesových povídek. Borgesovi zasvětil i některé odborné práce, např. Borges y Praga (příspěvek na konferenci pořádané na Universidad de Palermo v dubnu 1998) nebo studii K motivu Golema v díle Jorge Luise Borgese (Souvislosti, sv. XIII, s. 230–235). Vrhel také hledal spojitosti Borgese a etnologie, což vedlo k napsání studie Borges a etnologie: James G. Frazer (Cargo, roč. 3, sv. 1–2, s. 53–65).
Na svém pracovišti František Vrhel vždy dbal na intenzivní styky s odbornými institucemi v zahraničí. V letech 1991–1994 se stal proděkanem pro zahraniční záležitosti. Následně v letech 1994–2000 stál v čele fakulty jako její děkan.