Francis Fukuyama
V dnešním světě se Francis Fukuyama stalo tématem rostoucího zájmu a relevance. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, ekonomiku nebo každodenní život lidí, Francis Fukuyama je problém, který nemůžeme ignorovat. V tomto článku do hloubky prozkoumáme všechny aspekty související s Francis Fukuyama, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv v různých oblastech. Podíváme se na to, jak Francis Fukuyama proměnil způsob, jakým žijeme, a jak bude nadále utvářet naši budoucnost. Kromě toho prozkoumáme potenciální důsledky a výzvy, které Francis Fukuyama představuje, a také příležitosti a výhody, které může přinést. Připravte se ponořit se do cesty objevování a úvah o Francis Fukuyama, tématu, které nepochybně poznamená naši současnost i budoucnost.
| Francis Fukuyama | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Francis Fukuyama |
| Narození | 27. října 1952 (71 let) Chicago (USA) |
| Vzdělání | Cornell University Harvard University |
| Alma mater | Harvardova univerzita Univerzita Kansai Cornellova univerzita State College Area High School |
| Povolání | Spisovatel, filosof, ekonom |
| Titul | B.A. PhD. |
| Ocenění | Cena Johana Skytteho (2015) Medaile za službu demokracii |
| Choť | Laura Holmgren |
| Děti | Julia, David, John |
| Rodiče | otec: Yoshio Fukuyama matka: Toshiko Kawata Fukuyama |
| Web | http://www.sais-jhu.edu/faculty/fukuyama |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Yoshihiro Francis Fukuyama (* 27. října 1952 Chicago) je americký spisovatel, politolog a filosof japonského původu. Proslavil se především dílem Konec dějin a poslední člověk (1992), které je považováno za protiklad díla též amerického spisovatele Samuela P. Huntingtona.
Zastávané postoje
Zatímco Huntigton předpovídá neustálý spor základních civilizačních celků (např. západního, pravoslavného, islámského či buddhistického), Fukuyama tvrdí, že pádem tzv. železné opony dějiny v podstatě skončily, neboť sice stále budou „probíhat události a vycházet noviny, které o nich budou psát“, ale demokratický a ekonomicky liberální světořád svou úspěšnou expanzí ukazuje, že je jediným možným a finálním stádiem sociokulturního vývoje lidstva a lidské vlády.
Totalitní státy a diktatury jako např. Kuba, či Bělorusko jsou pouze anachronismem a je otázkou času, kdy i v nich zvítězí západní model fungování společnosti. Fukuyama srovnává své myšlenky s Marxovými tak, že Karl Marx považoval dějiny za spění ke komunismu, Fukuyama za jejich konec považuje právě dosažení liberální společnosti, volného trhu a západního životního stylu.
Ve svém následném díle Trust: Social Virtues and Creation of Prosperity (1995) však dochází k pozměnění původních východisek a uznává, že kulturu nelze beze zbytku oddělit od ekonomie. Fukuyama je také spojován s nástupem neokonzervatismu v USA v době vlády Ronalda Reagana. Během úřadování prezidenta George W. Bushe se od neokonzervatismu distancoval.
Během své kariéry Fukuyama postupně působil na George Mason University a Johns Hopkins University, od roku 2010 pak na Stanford University.
Knihy přeložené do češtiny
- 2002 Konec dějin a poslední člověk
- 2004 Budování státu podle Fukuyamy
- 2006 Velký rozvrat : lidská přirozenost a rekonstrukce společenského řádu
- 2019 Identita: volání po důstojnosti a politika resentimentu
Odkazy
Reference
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Identita: Volání po důstojnosti a politika resentimentu - Francis Fukuyama | Databáze knih. www.databazeknih.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francis Fukuyama na Wikimedia Commons 
Osoba Francis Fukuyama ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Francis Fukuyama
- Koniec hry na konci dejín esej Francise Fukuyamy, slovenský překlad, duben 2007]
