Epigram

V tomto článku prozkoumáme význam Epigram v současné společnosti. Od svého významu v akademické sféře až po jeho dopad na každodenní život, Epigram hraje zásadní roli v našem chápání světa kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty a dimenze Epigram, od jeho historických počátků až po jeho současné aplikace. Podobně zvážíme různé pohledy a přístupy, které se kolem Epigram objevily, čímž obohatíme naše celkové chápání tohoto tématu. Tento článek se snaží ponořit do relevance a významu Epigram v naší současné společnosti a nabízí panoramatickou vizi, která umožňuje čtenáři pochopit její důležitost a rozsah v různých kontextech.

Epigram je krátká satirická báseň (často má jen dva verše), která úsečně sděluje nápad či myšlenku – snaží se například upozornit na nějaký problém. Známým českým autorem epigramů byl Karel Havlíček Borovský, také dalším velice známým spisovatelem tohoto žánru byl římský satirik Martialis.

Ukázky

Odi et amo. quare id faciam fortasse requiris
nescio, sed fieri sentio et excruc
(Gaius Valerius Catullus, Odi et amo)
Demokratický:
Nechoď, Vašku, s pány na led,
mnohý příklad známe,
že pán sklouzne
a sedlák si za něj nohu zláme.
(Karel Havlíček Borovský: Epigramy)

Druhy epigramu jsou cinquain americké básnířky Adelaide Crapseyové a clerihew anglického humoristy Edmunda Clerihewa Bentleye. Také japonské haiku je epigram[zdroj?].

Odkazy

Reference

  1. Josef Brukner, Jiří Filip, Poetický slovník, Mladá fronta, Praha 1997, s. 112.

Externí odkazy