V dnešním světě se Constantin Meunier stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Jak profesně, tak osobně, Constantin Meunier vyvolal debaty a diskuse o svém dopadu a vlivu na společnost. Od svého vzniku až po současnou evoluci byl Constantin Meunier předmětem studií a výzkumů, které se snažily objasnit jeho důsledky a důsledky. V tomto článku prozkoumáme některé základní aspekty Constantin Meunier a analyzujeme jeho roli v různých kontextech. Od svého spojení s technologií, přes vztah s kulturou a politikou až po jeho důležitost v každodenním životě je Constantin Meunier tématem, které i dnes vyvolává zájem a úvahy.
Constantin Meunier | |
---|---|
Narození | 12. dubna 1831 Etterbeek |
Úmrtí | 4. dubna 1905 (ve věku 73 let) Ixelles |
Místo pohřbení | Ixelleský hřbitov |
Alma mater | Académie des beaux-arts Královská akademie krásných umění v Bruselu |
Povolání | malíř, sochař a výtvarník |
Zaměstnavatel | Academy of Fine Arts Leuven |
Děti | Karl Meunier |
Příbuzní | Jean-Baptiste Meunier (sourozenec) Georgette Meunier (neteř) |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Constantin Meunier (12. dubna 1831 – 4. dubna 1905) byl belgický malíř a sochař, jehož důležitým příspěvkem modernímu umění je uvedení průmyslového dělníka, dokaře a horníka jako symbolu modernity. Jeho dílo je reflexí průmyslového, sociálního a politického vývoje a vášnivým, angažovaným znázorněním člověka a světa.
Constantin Meunier vystudoval Akademii v Bruselu a byl tři roky pomocníkem sochaře Charlese Augusta Fraikina. Roku 1868 založil s dalšími belgickými avantgardisty skupinu Société Libre des Beaux-Arts, kam patřili také Charles De Groux a Félicien Rops. Vystavoval v ženevském Salonu (1880) a roku 1896 měl velký úspěch v Paříži. V letech 1887–1896 byl profesorem lovaňské Akademie. Byl zednářem a patřil k lóži Les Amis Philanthropes v Bruselu.