V tomto článku prozkoumáme Chaluhy a jeho dopad na naši současnou společnost. Chaluhy je téma, které vyvolalo zájem mnoha odborníků v oboru i široké populace. V průběhu let byl Chaluhy předmětem mnoha studií a výzkumů, které nám umožnily lépe pochopit jeho důsledky a důsledky v různých oblastech. Od svého vzniku až po své současné účinky hrál Chaluhy velkou roli při utváření naší reality a je zásadní jej analyzovat z různých perspektiv, abychom pochopili jeho plný rozsah. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl odhalit nejdůležitější aspekty Chaluhy a také diskutovat o jeho důležitosti a relevanci dnes.
![]() | |
---|---|
![]() Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus) | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | Eukaryota |
Říše | Chromalveolata |
Kmen | Stramenopila |
Třída | chaluhy (Phaeophyceae) de Bary,1881 |
Řády | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chaluhy čili hnědé řasy (Phaeophyceae, Fucophyceae) jsou eukaryotické mnohobuněčné organismy z říše Chromalveolata, kmene Stramenopila. Žijí především v mořské vodě, kde dokáží díky své schopnosti fotosyntetizovat vyprodukovat obrovské množství biomasy.
Chloroplasty chaluh obsahují chlorofyl a a c, a navíc barviva betakaroten, fukoxantin a violaxantin. Zásobními látkami jsou hlavně chrysolaminaran, oleje a mannitol. Jsou to mnohobuněčné vodní organismy navenek podobné rostlinám, ale ve skutečnosti jsou jim evolučně velice vzdálené. Buněčné stěny obsahují celulózu a alginové látky; mezi buňkami bývají póry či plazmodezmata.
Mají článkové tělo tvořené vláknitou či dokonce pletivnou stélkou, která může dorůstat délky až 60 m (rod Macrocystis). V této podobě dokonce obsahují primitivní vodivá pletiva.
Pro chaluhy je typická rodozměna, tedy střídání gametofytu a sporofytu. Obvykle se gametofyt pozná od sporofytu vzhledem, ale u řádu Ectocarpales je rodozměna izomorfní a obě stadia vypadají shodně. Gametofyt bývá různě omezován a u řádu Fucales se dokonce stává zcela závislým na sporofytu (vyrůstá na specializovaných sporofytních útvarech, konceptakulech).
Pohlavní rozmnožování je izogamie, anizogamie či oogamie. Nepohlavně jsou schopné se rozmnožovat pomocí zoospor.
Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými řády podle současných představ (2010) lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:
Phaeophyceae |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jsou potravou pro vodní živočichy. Využívají se také ke konzumaci, k výživě zvířat, jako palivo, získává se z nich jód.