V tomto článku se do hloubky podíváme na téma Brno-Maloměřice a Obřany, téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí. Když se ponoříme do této analýzy, prozkoumáme různé aspekty Brno-Maloměřice a Obřany, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní svět. Budeme také analyzovat různé perspektivy, které existují kolem Brno-Maloměřice a Obřany, a poskytneme tak vyvážený a úplný pohled na toto téma. Kromě toho prozkoumáme, jak se Brno-Maloměřice a Obřany vyvíjel v průběhu času a jak ovlivnil různé oblasti společnosti. Nakonec si tento článek klade za cíl poskytnout široký přehled o Brno-Maloměřice a Obřany a poskytnout čtenářům hlubší a robustnější pochopení tohoto fascinujícího tématu.
Brno-Maloměřice a Obřany | |
---|---|
Městská část Brno-Maloměřice a Obřany • Vlevo 1: Ulice Liští v Obřanech | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městská část |
Statutární město | Brno |
Okres | Brno-město |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°13′26″ s. š., 16°38′38″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 5 621 (2011) |
Rozloha | 9,29 km² |
Nadmořská výška | 210 m n. m. |
PSČ | 614 00 |
Počet domů | 1 573 (2021) |
Počet částí obce | 1 + 1 díl |
Počet k. ú. | 1 + 1 část k. ú. |
Počet ZSJ | 11 |
Kontakt | |
Adresa úřadu MČ | Selská 32/66 614 00 Brno [email protected] |
Starostka | Ludmila Kutálková |
Oficiální web: www | |
Brno-Maloměřice a Obřany | |
Další údaje | |
Kód MČ | 551252 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brno-Maloměřice a Obřany je městská část na severovýchodním okraji statutárního města Brna. Je tvořena katastrálním územím čtvrtě Obřany a většinou katastrálního území čtvrtě Maloměřice. Celková katastrální výměra činí 9,29 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 5600 obyvatel.
Rozkládá se po obou březích řeky Svitavy nedaleko Hádů, katastrální hranice mezi oběma čtvrtěmi probíhá středem řeky a Mlýnského náhonu. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Maloměřice a Obřany zařazeno do volebního obvodu číslo 58.
Historikové se domnívají, že místní jméno Maloměřice bylo nejspíš vytvořeno příponou -ice k osobnímu jménu Maloměr (též Malomir) ve významu „ves lidí Maloměrových“. V případě Obřan pochází název obce od obecného pojmenování obr, obří, popřípadě od osobního jména Obr. Ve 20. století bylo hned na počátku německé okupace roku 1939 zavedeno odchýlené starobylé německé pojmenování Oberseß, zřejmě ve významu Horní či Vyšší sídlo.
Horizontálně půlený gotický štít, v jehož horním poli jsou na zeleném podkladu umístěny znaky Maloměřic a Obran, symbolizované stříbrným gotickým písmenem M a stříbrným vinařským nožem – kosírem. Spodní pole znaku tvoří zlatý hrozen, symbolizující tradici pěstování vína, položený na modrém podkladu, což představuje reku Svitavu protékající přes obě obce.
Okrajem městské části prochází velice rušná trasa velkého městského okruhu, po němž sem směřuje autobusová linka 75 či noční autobusová linka 94. Lze se sem dostat také tramvajovou linkou číslo 4. Územím městské části prochází železniční trasa z Brna do Svitav. Na ní se ve střední části maloměřického katastru nachází mamutí komplex zdejšího seřaďovacího nákladového nádraží, které zabírá značnou část maloměřického katastru. Za maloměřickým nádražím se také nachází zástavba, která je obsluhována linkami 64 a 74.
Na území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany existovalo významnější osídlení již v době Velkomoravské říše. Území moderní městské části původně náleželo především ke katastrálním územím Maloměřice a Obřany, okrajové části však náležely také k Židenicím, Husovicím, Bílovicím nad Svitavou (les nad pravým břehem údolí Svitavy) a Kanicím. Oba hlavní sídelní celky, jimiž jsou Maloměřice a Obřany, vznikly již ve středověku. Roku 1241 vpadli na Moravu Mongolové, kteří toho roku Maloměřice zpustošili a vypálili. Teprve na konci 13. století byly Maloměřice obnoveny. Další vážné poškození Maloměřic následovalo při obléhání Brna Švédy roku 1645. Pro změnu Obřan se obě výše zmíněné události příliš nedotkly. Ve druhé polovině 19. století pak vzniká zástavba Baarova nábřeží, patřící tehdy k obci Juliánovu (neměl nikdy vlastní katastr, nýbrž katastrálně spadal pod Židenice), nazývaná „Juliánov u Husovic“. K Brnu byly obce Maloměřice, Ořany, Husovice, Juliánov a Židenice připojeny 16. dubna 1919, pozemky patřící původně k Bílovicím nad Svitavou a Kanicím ale až při reambulaci Brna koncem 60. let 20. století. Při této reambulaci byly také nově stanoveny téměř všechny současné úseky hranic těchto katastrálních území. Další úpravy pak následovaly v 70. letech (změna hranice mezi k. ú. Obřany a Lesná, při níž byla stanovena linie tvořící moderní hranici městské části se sousední městskou částí Brno-sever) a 26. listopadu 1998 (malá změna hranice mezi k. ú. Maloměřice a Židenice v prostoru sousední městské části Brno-Vinohrady).
Čučkaři se říkalo lidem z Maloměřic, protože se zde pěstovala čočka, fazuláci obyvatelům Obřan kvůli pěstování fazolí.
V městské části se nachází multifunkční hala. V ní hraje brněnský superligový tým FBŠ Hattrick Brno a působí v ní také házenkářský tým SHC Maloměřice.
Na Cacovickém ostrově hraje jeden ze dvou brněnských ragbyových týmů, RC Dragon Brno.
V městské části působí fotbalové týmy SK Obřany a TJ MCV Brno.
Na území městské části se nachází jedna základní škola v ulici Hamry a dvě mateřské školy na Cihelní ulici a na Proškově náměstí.