V tomto článku prozkoumáme Bouřný z různých pohledů a v různých kontextech. Ponoříme se do jeho historie, jeho původu, jeho vlivu na společnost a jeho významu dnes. Budeme analyzovat Bouřný z multidisciplinárního přístupu, zaměřeného na kulturní, sociální, politické, ekonomické a vědecké aspekty. Prostřednictvím této cesty se snažíme nabídnout komplexní a kompletní vizi Bouřný a poskytnout čtenáři hluboké a obohacující porozumění tomuto tématu.
Bouřný | |
---|---|
Pohled na Bouřný z Nové Huti | |
Vrchol | 703 m n. m. |
Prominence | 76 m |
Izolace | 0,95 km → Pěnkavčí vrch |
Seznamy | Lužické sedmistovky #10 Hory okresu Česká Lípa #5 |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Lužické hory / Lužický hřbet / Jedlovský hřbet / Lužský hřbet |
Souřadnice | 50°49′47″ s. š., 14°36′29″ v. d. |
![]() ![]() Bouřný | |
Hornina | znělec |
Povodí | Ploučnice, Kamenice |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bouřný (německy Friedrichsberg) (703 m n. m.) je široký znělcový vrch v Lužických horách asi 1 km východně od Nové Huti (část obce Svor), v katastrálním území Horní Světlá pod Luží obce Mařenice. Jedná se o desátý nejvyšší vrchol Lužických hor a nejnižší z lužických sedmistovek.
Kopec je zarostlý bučinami a smíšeným lesem. Po jeho západním a jižním úpatí vede asfaltová silnice z Nové Huti do obce Horní Světlá. Přes severní a severovýchodní úpatí kopce se táhne část linie bývalého československého opevnění a také zde vede žlutě značená turistická trasa. Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika míst na úbočích hory. Je součástí území ve správě CHKO Lužické hory. Na starších mapách je Bouřný uváděn jako Bedřichovský vrch (Friedrichsberg) podle zaniklé a historicky nedoložené vesnice Bedřichov (Friedrichsdorf).
Na jižním úpatí je Bedřichovský viklan z jemnozrnného pískovce, podložím je lavice pevného pískovce. Viklan je vysoký 2 metry, široký 4,2 a dlouhý 4 metry. Je 400 metrů jihozápadně od rozcestí u zaniklého Kaufmanova buku.
V geomorfologickém členění je Bouřný řazen pod Lužický hřbet (IVA-2A), jeho okrsek Jedlovský hřbet (IVA-2A.a).
Pod kopcem je křižovatka lesních cest, kde byl podstavec se soškou sv. Jana Nepomuckého. Podstavec byl nalezen zasypaný v lese, vrácen zpět a na něj instalována nová soška od sochařů L. Šabra a V. Snížka z Říčan. V roce 2001 byla socha odcizena.
Nedaleko zmíněného rozcestí je Sirný pramen. Jeho zabarvení nepochází od síry, ale z bakterií Leptothrix ochracea.