V dnešním světě je Alexandra Pavlovna Ruská i nadále tématem velkého významu a zájmu pro velkou část populace. Postupem času se Alexandra Pavlovna Ruská podařilo zůstat v centru pozornosti akademiků, profesionálů i amatérů, což dokazuje jeho důležitost a dopad v různých oblastech společnosti. V průběhu historie byl Alexandra Pavlovna Ruská předmětem četných studií, debat a úvah, které přispěly k obohacení znalostí na toto téma. V tomto článku prozkoumáme některé klíčové aspekty související s Alexandra Pavlovna Ruská s cílem ponořit se do jeho významu, jeho vývoje a jeho aktuálního významu.
Alexandra Pavlovna | |
---|---|
ruská velkokněžna, rakouská arcivévodkyně | |
Alexandra Pavlovna | |
Narození | 9. srpna 1783 Petrohrad, Ruské impérium |
Úmrtí | 16. března 1801 (ve věku 17 let) Budín |
Manžel | Josef Habsbursko-Lotrinský |
Potomci | Alexandrina Rakouská |
Dynastie | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
Otec | Pavel I. Ruský |
Matka | Sofie Dorotea Württembersksá |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velkokněžna Alexandra Pavlovna Ruská (rusky: Александра Павловна; 29. červencejul./ 9. srpna 1783greg., Petrohrad – 16. března 1801, Budín) byla dcera ruského cara Pavla I. a jeho manželky Žofie Doroty Württemberské a také sestra carů Alexandra I. a Mikuláše I. Provdala se za arcivévodu Josefa Habsbursko-Lotrinského, uherského palatina (guvernéra). Její manželství bylo dosud jediným romanovsko-habsburským manželským svazkem.
Narodila se jako prvorozená dcera a třetí z deseti dětí ruského cara Pavla I. a jeho druhé ženy, carevny Marie Fjodorovny. Jejími bratry byli např. pozdější carové Alexandr I. Pavlovič a Mikuláš I. Ruský.
Původně se Alexandra měla provdat za švédského krále Gustava IV. Adolfa, ten se však nakonec rozhodl pro Frederiku Bádenskou, sestru Alexandřiny švagrové, carevny Alžběty Alexejevny.
V roce 1799 se ve svých šestnácti letech provdala za arcivévodu Josefa Antonína Habsbursko-Lotrinského. 4. března roku 1801 porodila dceru; porod byl těžký a dítě bylo nutno vyjmout za použití kleští. Dcerka žila jen několik hodin a za několik dní poté, 16. března, zemřela na horečku omladnic i mladá arcivévodkyně.
Původně byla pohřbena v kapucínském klášteře v Budíně (část Víziváros), později byly její ostatky přemístěny do vesnice Üröm v Uhrách. Nad jejím hrobem car Alexandr I., její bratr, nechal postavit pravoslavný chrám.
Dopisy Alexandry jejímu dědečkovi vévodovi württemberskému Fridrichu II. Evženovi, spolu s dopisy jejích sourozenců, napsané v letech 1795 až 1797, jsou uchovány ve Státním archivu v německém Stuttgartu (Hauptstaatsarchiv Stuttgart).
Alexandřiny dopisy její švagrové Marii Tereze Neapolské jsou uchovány v Rakouském státním archivu ve Vídni.