Česko-slovenské jazyky
V dnešním světě je Česko-slovenské jazyky téma, které se stává stále aktuálnější a upoutalo pozornost širokého spektra společnosti. Od svého vzniku Česko-slovenské jazyky vyvolal debaty, kontroverze a protichůdné názory a motivoval odborníky a zainteresované strany k prohloubení jejich studia a porozumění. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze a aspekty související s Česko-slovenské jazyky, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a sektorech a také jeho důsledky na individuální a kolektivní úrovni. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu přiblížíme Česko-slovenské jazyky z různých perspektiv a nabídneme komplexní a aktualizovanou vizi na toto téma, které dnes vzbudilo tolik zájmu.
Jako česko-slovenské jazyky lze označit podskupinu západoslovanských jazyků, kterými se mluví především na územích současného Česka a Slovenska a jejich historických územích, například Československa. Skupina jazyků je na souvislém prostoru mezi sebou značně příbuzná. Pro nejsilnější zastoupení češtiny a slovenštiny je pojmenována po nich.
První republika uzákonila v roce 1920 československý jazyk jako státní, oficiální jazyk republiky. V českých zemích českoslovenštinu představovala čeština, na Slovensku slovenština s tím, že šlo o dvě formy jednoho jazyka a podání v češtině mohla být vyřízena ve slovenštině a naopak.
Rozdělení
Do této skupiny jazyků patří:
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Epravo.cz: Zákon 122/1920 Sb. . Národní shromáždění ČSR, 29. 2. 1920 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Language Family Trees: Indo-European, Slavic, West, Czech-Slovak, ethnologue.com, Portál Ethnologue
